"Portréty kreslím nejčastěji" • Aleksandar Ilić

Portrétování je mezi umělci jednou z nejoblíbenějších disciplín. Mladý talent, Aleksandar Ilić tvorbě realistických portrétů propadl v roce 2009. Od té doby neustále kreslí, díky čemuž sbírá nové a nové zkušenosti v oblasti kresby i anatomie.

Momentálně Aleksandar vytváří portréty celebrit i obyčejných lidí, které byste nerozpoznali od fotografie. O to víc nás těší, že mu k práci vyhovují produkty Koh-i-noor Hardtmuth.

Přejeme krásný den, Aleksandare! Jak dlouho se věnujete tvorbě portrétů?

Oficiálně jsem začal s portréty v roce 2009, kdy jsem nakreslil portrét svého učitele zeměpisu, to byla rozměrově ale velmi malá kresba.

Jaké byly Vaše začátky ve výtvarném umění obecně? Začal jste hned s portréty nebo jim něco předcházelo?

Teprve až po dokončení střední školy jsem se kresbě začal věnovat vážněji. Portréty kreslím nejčastěji. V tom jsem se našel.

Zkoušel jste se někdy věnovat i jiným námětům?

Momentálně ne, jelikož si myslím, že portréty mi jdou nejlépe. Možná bych to mohl zkusit, ale nejspíše by to dopadlo tak, že bych se nakonec zase vrátil ke kreslení portrétů.

To je u umělců celkem ojedinělé, že již v tak raném věku vědí, jakému tématu se chtějí věnovat. Občas kreslíte i barevnými pastelkami, přesto však nejraději zůstáváte u černobílé. Proč tomu tak je?

Pár barevných portrétů jsem udělal, ale raději mám černobílé. Fotografie je samozřejmě barevná, ale přetvořená grafitovou tužkou se stává nevšedně krásnou.

S tím musíme jedině souhlasit! Kromě propracovaných kreseb tužkou vytváříte také malby na textil. Jak vás napadlo začít malovat na oblečení?

Na textil jsem začal kreslit vlastně docela náhodou. Připravoval jsem se na koncert srbského zpěváka. Vzal jsem džísku, a napadlo mě něco si na záda namalovat. Takhle to začalo. Nemaluji zas tak často, ale je to vždy zajímavé, když si u mne někdo objedná obrázek na riflovou bundu.

Když už jsme u malby na oblečení, chtěl byste se jí v budoucnu věnovat více?

Samozřejmě bych se rád malování na textil více věnoval, nemám na to ale dostatek času.

A co další výtvarné techniky? Zkoušel jste kromě zmíněné malby na textil třeba olejomalbu nebo akvarel?

Ani jedno jsem zatím nevyzkoušel, neláká mě to. Pouze již zmíněné malování na textil.

Hádáme tedy, že vaším nejoblíbenějším produktem od Koh-i-nooru jsou grafitové tužky. Co dalšího rozhodně nesmí chybět ve vaší umělecké výbavě?

Kromě grafitových tužek, které používám již devět let, mám rád ještě tvárlivou pryž a papírová roztírátka.

Jak často se výtvarnému umění věnujete?

To záleží na tom, o jakou tvorbu se jedná, kolik je na něm osob, jaký je to formát… V průměru mi ale kresba jednoho portrétu zabere 16-60 hodin.

Zajímavé! Vzpomenete si na kresbu, která vám zabrala nejvíce času?

Nejvíce času jsem nejspíš strávil kreslením Bryana Cranstona ze seriálu Perníkový táta v A3 formátu.

Je možné si u vás kresbu objednat nebo zkoupit ty již hotové?

Samozřejmě, lidé z celého světa si mohou kresbu objednat. Jediné, co je pro mne důležité, je to, aby byla zaslaná předloha kvalitní. To je půlka práce. Když je obrázek nekvalitní, nemůže být ani výsledná kresba tak dobrá.

Máte nějaké své oblíbené umělce?

Jedním z mých oblíbených umělců je Silvie Mahdal. Pochází z České republiky, a s grafitovou tužkou kreslí opravdu fenomenálně.

Na závěr bychom se vás Aleksandare rádi zeptali na to, jaké plány máte do budoucna? Chystáte například nějaký větší projekt nebo výstavu?

Mám v plánu v budoucnu přejít na kreslení portrétů v o něco větším formátu než je A3. Chci, aby mé obrazy byly opravdu detailní. A také si přeji jednoho dne uspořádat vlastní výstavu.