Léčivá síla umění

Ať už jako milovník umění, nadšený tvůrce, nebo rovnou malíř, přemýšleli jste někdy o tom, proč je tak uspokojující tvořit něco vlastníma rukama? Ponořte se spolu s Martinou Maláškovou do tajů arteterapie.

Estetická přitažlivost obrazů, kreseb a soch je často patrná na první pohled a proto se často zaměřujeme pouze na konečný výsledek naší umělecké činnosti. Umělecká díla jsou obvykle také výpovědí o naší kultuře a společnosti. Umění nám však nabízí mnohem víc než estetickou hodnotu a kontext - samotný tvůrčí proces. Jeho terapeutická hodnota je nepopiratelná, ať už si tento fakt uvědomujeme nebo ne.

Umění lze bezesporu považovat za jednu z nejstarších forem duševní hygieny. Dává nám svobodu vyjádřit se, vyrovnat se s náhlými změnami, smutkem, ztrátou, bolestí, nemocí a také nám umožňuje sdílet své pocity s ostatními. Toto pojetí umění neklade důraz na kvalitu konečného výsledku. K uměleckému dílu přistupuje jako k artefaktu, který odráží duševní stav a osobnost tvůrce a hlavně jeho části, které jsou běžně skryté.

Arteterapie jako taková slouží jako most mezi klientem a terapeutem. Výtvory mohou přirozeně a neverbálně upozornit na problémy, které by jinak zůstaly skryté a neřešené. Umění pro nás znamená mnoho, ať už jej vnímáme z pohledu těch, kteří pomoc potřebují, nebo těch, kteří pomáhají druhým a odborně provádí klienta tvůrčím procesem, ve kterém následně rozklíčují jeho výsledky.

Navzdory tomu, že umění mělo vždy určitý druh terapeutického účelu, historie arteterapie, jak ji známe dnes, je poměrně krátká. Samotný termín poprvé použila až ve 20. letech 20. století americká psycholožka, pedagožka a umělkyně Margaret Naumburg. Od té doby řada psychologických škol přijala kreativní metody jako legitimní prostředek v terapii a arteterapie jako samostatná forma terapie je stále populárnější. S výbornými výsledky ji lze využít při práci s dětmi, mládeží, duševně nemocnými, staršími pacienty, klienty trpícími závislostí na návykových látkách nebo lidmi ve výkonu trestu. V širším slova smyslu hovoříme o arteterapii, která zahrnuje terapie využívající divadlo - dramaterapie nebo hudbu - muzikoterapie, v užším smyslu arteterapie pracuje s rozmanitými výtvarnými technikami.

V arteterapii záleží na každém detailu tvůrčího procesu. Od výběru média, formátu až po zvolení samotného tématu. Tyto volby jsou někdy vedeny terapeutem, který má na mysli konkrétní záměr, jindy si klient může zcela svobodně vybrat s čím chce pracovat. Kompozice, přítomnost či nepřítomnost určitých prvků, barev a jejich kombinací, tyto a mnohé další aspekty uměleckého díla mohou poskytnout terapeutovi neocenitelné informace o klientovi, a to vše často bez toho, aniž by řekl jediné slovo. Poté samozřejmě často následují otázky, protože terapeut potřebuje znát určitý koncept. Vyjadřovací síla samotného umění je však přesto obrovská. Klient se k dílu ani vyjadřovat nemusí, pokud nechce.

V případě, že vám výše uvedený text dal podnět k zamyšlení a navnadil vás ponořit se hlouběji do procesu sebe objevování prostřednictvím umění, nemusíte ještě začít hledat nejbližšího arteterapeuta. Zkuste své umělecké dílo nejprve prozkoumat sami.

Udělejte si chvilku pro sebe, podívejte se na svou tvorbu a zamyslete se, co vás motivovalo k vytvoření těchto děl.

· Co jste chtěli zachytit? Chtěli jste uniknout něčemu nepříjemnému? Přidat do svého života něco, co v něm chybělo?

· Jak jste se při tvorbě cítili?

· Použili jste nějaké dominantní barvy? Proč je používáte? Co pro vás představují?

· Jaká jsou nejčastější témata ve vaší tvorbě? Co se vám na nich líbí a naopak?

Tyto a mnohé další otázky vám mohou pomoci si plně uvědomit, co se ve vašem životě skutečně děje. A pokud si uchováváte vše, co jste vytvořili, může vám taková sbírka sloužit jako skvělý záznam vaší životní cesty, který snadno zachytí nejdůležitější okamžiky vašeho života. Umění v různých podobách je pro nás velmi snadno dostupné, a i když se v určitý den nebo v určitém období necítíte příliš kreativní, můžete přesto zkoumat své pocity a pracovat na jejich zlepšení tím, že budete sledovat tvorbu ostatních. Odborně se tento typ terapie nazývá receptivní arteterapie. Ať už jde o kompenzaci, nalezení útěchy a naděje nebo „jen“ odstranění stresu, umění nám ve všech svých podobách nabízí neuvěřitelný potenciál k léčení naší duše, a to by byla přece škoda nevyužít.