"Umění je pro mě způsob života, způsob sebevyjádření" • Nesibe Biçici

"Nejdůležitější vlastností hyperrealistického umělce je umět se dívat," říká turecká umělkyně Nesibe Biçici, která nás svou cestou a zkušenostmi zaujala na Instagramu.

Její kresby vám vyrazí dech. Způsob, jakým Nesibe pracuje, je možná časově náročný, ve výsledku ale rozhodně stojí za to.

Vzpomínáš si ještě na své začátky ve výtvarném umění?

Ano, vzpomínám. Moje dobrodružství začalo ve třech letech, kdy jsem začala malovat. V útlém věku jsem se vždy motivovala kreslením obrázků a byla to jediná činnost, kterou jsem trávila svůj čas. Později, na základní škole, moji učitelé matematiky a angličtiny zjistili, že mám velký zájem a talent na malování.

Například s tímto obrazem jsem na základní škole vyhrála v malířské soutěži první místo.

Vzpomínám si, že jsem chtěla kreslit všechny kolem sebe, dokonce i hosty, kteří k nám chodili. Měla jsem introvertní dětství a kreslení předmětů, lidí a rostlin pro mě bylo největším zdrojem zábavy.

Studovala jsi na umělecké škole, nebo jsi svůj talent rozvíjela samostatně?

Ačkoli mé studium začalo ve velmi útlém věku, profesionální techniky a metody jsem si osvojila až na střední výtvarné škole. Pravidelně jsem dvakrát ročně navštěvovala výstavy. I když jsem chodila na střední školu výtvarných umění, za rozvoj svého talentu vlastně vděčím vlastnímu studiu. Absolvovala jsem mnoho studií a věnovala jsem se v té době objevování sebe sama zkoušením různých věcí.

Nesibe, ty pracuješ jako učitelka výtvarné výchovy, můžeš nám říct, co přesně vyučuješ?

Ano, jako učitelka výtvarné výchovy poskytuji soukromé lekce. Nejdříve jsem každého ze svých studentů učila barvy. Protože si myslím, že to je ta nejzákladnější věc, kterou je třeba znát, aby bylo možné správně vidět detaily na obrázku. Někdy si říkám, že když chci nakreslit krásné věci, které vidím při procházce venku, ptám se sama sebe, jak mícháním kterých barev dosáhnout co nejpřesnějšího výsledku. Je velmi důležité si na to zvyknout. Kromě toho učím perspektivu, měření, světlo, rovnováhu, stín, nebo kompozici. Mým dalším úkolem je uspořádat učební plán podle věku, úrovně dovedností a dynamiky vývoje mých studentů a povzbuzovat studenty k bádání, přemýšlení a tvorbě.

Je pro tebe umění spíše zaměstnáním, nebo koníčkem?

Umění je pro mě způsob života, způsob sebevyjádření, práce a koníček, kterého se nebudu chtít vzdát po celý život. Abych uvedla příklad, stejně tak jako kůže pokrývající kostru nás dělá krásnými a odlišnými od všech ostatních, znamená pro mě kůže na této kostře život protkaný uměním. Výsledkem je, že ačkoli všichni lidé mají kostru, to, co je činí výjimečnými a krásnými, je kůže, která pokrývá jejich tělo. Nikdo však ve vědomí této estetiky nežije. To je pro mě umění. Proto je pro mě hodnota a význam umění velmi důležité a je to pocit, který se velmi těžko popisuje.

Jak dlouho se věnuješ hyperrealismu a proč sis vybrala právě tento umělecký směr?

Myslím si, že umělec musí nejprve pochopit konkrétnost, aby mohl malovat abstraktně, takže mě realismus vždy přitahoval. V posledních letech tvořím pouze tímto způsobem.

Jaká je podle tebe nejdůležitější dovednost pro umělce tvořícího hyperrealistické obrazy?

Podle mého názoru je nejdůležitější vlastností hyperrealistického umělce umět se dívat a správně vše vidět. Vidět správně barvy a detaily a vyjádřit je tak, jak jsou, dělá obraz realistickým.

Máš nějakého oblíbeného hyperrealistického umělce, který je pro tebe vzorem?

S obdivem sleduji tureckého malíře Tanera Ceylana, jeho jedinečný styl a hyperrealistické obrazy jsou pozoruhodné. V olejomalbě sleduji s obdivem Bülenta Bulduka. Velmi úspěšně tvoří technikou, při které používá špachtle. Nakonec nesmím zapomenout na umělkyni Rükiye Garip, která na mě svými hyperrealistickými díly velmi zapůsobila, protože detaily a jemnosti v jejích akvarelových dílech velmi dobře odrážejí hyperrealismus.

Kolik hodin v průměru strávíš tvorbou jednoho svého díla?

Čas, který zabere dokončení jednoho díla, závisí zcela na mé náladě, někdy to trvá 7 - 8 hodin, jindy to může trvat i několik týdnů.

Co tě nejvíce inspiruje k tvorbě?

Cestování je jednou z věcí, která mě v mých originálních a autorských kresbách inspiruje nejvíce. Na svých cestách fotografuji kolem sebe věci, které se mi líbí. Imponují mi zejména staří lidé, staré objekty a historická místa. Tyto fotografie později používám při kreslení. Kromě toho mě může inspirovat i to, co sleduji a čtu v knihách.

Například při mé poslední cestě mi řetězy před zříceninou budovy připadaly skvělé, tak jsem je chtěla namalovat akvarelem.

Máš nějaké oblíbené produkty od Koh-i-nooru, které bys doporučila ostatním?

Jako člověk, který vyzkoušel mnoho značek uhlů, tak tento výrobek od Koh-i-Noor doporučuji. Je zcela vyhovující, pokud jde o jemnost a tmavost. Pro profesionální kresby je dostačující. Kromě tohoto výrobku se mi zdá hustota pigmentu u měkkých pastelů ve srovnání s mnoha jinými značkami také docela dobrá.

Vytváříš raději obrazy zvířat nebo lidí?

To je pro mě velmi těžká otázka. Mohu říci, že pokud se chystám kreslit tužkou, nejraději kreslím zvířata, ale pokud se chystám kreslit lidi, ráda je kreslím barevně. Je to všechno o osobních preferencích a toto je způsob, kterým pracuji já.

A co si myslíš o abstraktním umění? Zkoušela jsi někdy tvořit i v tomto stylu?

Dělat abstraktní umění znamená kazit věci, které jsou pro mě správné. Abychom to mohli narušit, musíme se nejprve naučit, co je správné, tedy realitu, a já jsem právě ve fázi, kdy se vše učím. Zkušeností v oblasti abstraktního umění zatím moc nemám, ale možná se o něj v budoucnu pokusím.

Kreslení nebo malování?

Ještě jsem se nerozhodla, která technika se mi líbí víc, jsem v procesu hledání sebe sama zkoušením složitějších technik, ale kdybych si měla teď hned vybrat, zvolila bych olejomalbu. Miluji efekt olejomalby. Je to proto, že olejová barva schne pomaleji než jiné barvy a dává mi možnost něco opravit, když udělám chybu. A také snaha docílit nejbližší barvu k té, co potřebuji, mícháním mnoha jiných barev, mi přináší velmi uspokojivé pocity.

Máš nějaký sen týkající se umění, který by sis chtěla splnit?

Chtěla bych svůj život zcela propojit s uměním. Chtěla bych vytvořit nějaké sbírky, otevřít osobní výstavy a postupně ukazovat lidem svá díla. Sním o tom, že si otevřu velký ateliér, ve kterém budu moci vytvářet obrazy a sochy, objevovat potenciální talenty v oblasti umění a oslovovat širší okruh studentů.

Je možné tvé obrazy vidět někde naživo?

Mám několik speciálních kolekcí pro zákazníky v Turecku a zejména v zahraničí (USA a Velká Británie). Nemám však momentálně žádné své dílo vystaveno.

Jaké jsou tvé plány na rok 2022?

Ve svých dlouhodobých cílech mám, že si chci vytvořit stálý styl. Snažím se zjistit, ve kterém z nich mohu být úspěšnější, tím, že zkouším ve všech svých studiích různé techniky. Pak chci vytvořit originální kus, který bude specifický pro tu danou techniku. Vytváření děl, která mě zcela vystihují a zároveň úspěšná tvorba, patří v mém životě mezi prioritní cíle.

Kromě toho si chci našetřit nějaké peníze a otevřít si velký ateliér. Kvůli nedostatku místa nyní nemohu tvořit v různých stylech a nemám potřebné pracovní prostředí pro velmi rozsáhlé studie. Chci například vytvářet velké sochy nebo velmi rozměrné obrazy.

Držíme moc palce a děkujeme, Nesibe!