"Každé médium je výzva" • Addik Zwiers

Zpříjemněte si den inspirativním rozhovorem, který jsme pro vás připravili. Tentokrát jsme se ptali nadaného nizozemského umělce, Addika Zwiers, který se svou ženou a malou dcerou žije v Turecku.

Od realizace úplně prvních obrazů, které tento nadaných portrétista vytvořil v opravdu raném věku prstovými barvami nebo voskovými pastelkami, uběhlo přes 40 let. „Krůček po krůčku jsem v průběhu let zlepšoval své dovednosti a přišel na to, která témata a materiály jsou pro mě nejvhodnější,“ začíná Addik rozhovor.

Od kdy se věnujete výtvarnému umění a kdy jste se začal zabývat portréty?

Jak jsem výše zmínil, co si vzpomínám, vždy jsem se zajímal o tvorbu svého vlastního umění. Vždy mě bavily výtvarné aspekty ve školním prostředí, jako například dělat zajímavé úkoly na nějakou hodinu, nebo dokonce zvolit si umění jako předmět zkoušky na střední škole. Po střední škole jsem pár let studoval na Graphite School v Amsterdamu. Studium jsem ale nedokončil, protože škola nesplňovala má očekávání. I přesto mě tato škola hodně naučila a dala mi dobrou lekci.

Abych ale odpověděl na otázku, kdy to vše začalo, jsem si jistý, že to bude určitě už nějakých 25 let od doby, kdy jsem se o kresbu portrétů začal opravdu zajímat.

Výtvarné zkušenosti již tedy nějakou dobu poctivě sbíráte. Kdybyste měl vybrat tři základní rysy vaší tvorby, co by to bylo?

Řekl bych, že hlavním rysem mé tvorby je obrovská rozmanitost materiálů, které používám k tvorbě portrétů. Nepoužívám pouze jedno konkrétní médium nebo papír, ale širokou škálu k vyjádření svých uměleckých dovedností a toho, co se nejlépe hodí pro konkrétní portrét. Předem si promýšlím, jakým způsobem mohu přenést výraz, emoci nebo pocit.

Také se snažím zachytit podstatu portrétu, namísto přílišného zacházení do detailu. Ano, detaily jsou sice důležité, já se ale nesnažím o tvorbu hyper realistických portrétů.

Poslední věcí je způsob jakým používám barvy a především to, jak je kombinuji. Zkouším používat nevšední barvy, nebo vytvářet kontrastní paletu barev. Použiji například modrou a fialovou vedle pleťových tónů barev a tak podobně. Černé se snažím vyhýbat jak jen to jde.

Když už je řeč o barvách, realizuje raději barevné nebo černobílé obrazy?

Dnes bych řekl že barevné obrazy, jelikož je zde více rozmanitosti, zpestření procesu tvorby. Rozhodně ale zůstanu o obou barevných stylů, abych si udržel nadšení a kreativitu a aby byla tvorba obrazu vždy výzvou.

Co vás na portrétování nejvíce baví?

Jak jsem již zmínil výše, jsou to v podstatě technické aspekty. Něco, co se můžete naučit pouze tréninkem a neustálým zkoušením. Protože když se ohlédnu zpět, portréty, které jsem vytvořil, sice nejsou špatně, ale je zde mnoho chyb v porovnání s tím, co dělám dnes a co nyní všechno vím.

Dalším aspektem proč rád vytvářím portréty je to, že mě to jednoduše baví. Vytváříte něco, co na papíru ožívá, zachycujete ty správné rysy, zírající pohledy, a tak dále. Když se potom dívám na dokončenou kresbu, mám pocit, že jsem s výsledkem více než spokojený a že jsem to zase zmáknul.

Zajímavý pohled na věc. Plánujete v budoucnu téma vašich obrazů změnit nebo hodláte u portrétování zůstat?

Nemyslím si, že v blízké budoucnosti budu téma měnit, protože jsem s ním momentálně spokojený. V průběhu let, kdy jsem se nejvíce zabýval tvorbou umění, jsem vyzkoušel mnoho témat, ale nejvíce uspokojující pro mne bylo vytváření portrétů. Miluji na tom ty technické aspekty. Pokud je jedna čára na obrázku špatná, potom je i celý portrét špatný. Samozřejmě zde máte uměleckou svobodu a já osobně, jak jsem řekl, neusiluji o hyper realistický portrét. To je možná jediná věc, kterou bych měl v budoucnu v úmyslu, prohloubit své schopnosti a volit různorodé portréty: jak etnické, tak i genderové.

Jakým způsobem vybíráte náměty svých obrazů?

Na začátku jsem si prostě náhodně vybíral obrázky z časopisů a novin. Dnes je to díky internetu mnohem jednodušší, zejména díky bohatému obsahu na sociálních médiích. Kde nacházím hlavní inspiraci? Tou může být hudba, nebo kapely, které poslouchám, televizní seriály nebo filmové postavy, fotograf nebo fotografie, na které narazím.

Nedávno jsem žádal fotografy o svolení použít jejich díla jako referenci pro mou tvorbu. Poslední dva fotografové, kterých jsem se ptal, byli tak hodní, že mi zaslali originální fotografie, se kterými jsem mohl pracovat. To mi hodně pomáhá, jelikož rád zvětšuji portréty kvůli detailům, nebo rastruji fotografii ve Photoshopu pro správné měření.

Máte nějaké své oblíbené umělce, jejichž tvorbu bychom rozhodně neměli přehlédnout?

Nenapadá mě žádný konkrétní umělec, kterého bych měl jmenovat nebo by byl nejblíže mému srdci. Řekl bych, ať se podíváte na moje sociální sítě, tam najdete osoby, které sleduju. Možná tam narazíte na nějakého umělce, který se vám bude také líbit.

Děkujeme za tip. Tvoříte za pomoci mnoha výtvarných technik. Kterou z nich máte nejraději?

Používám opravdu mnoho technik a širokou škálu médií k vyjádření mého portrétního umění. Je tedy těžké zvolit pouze jednu nebo vybrat oblíbenou. Každé médium je výzva. Když použijete například akvarel nebo kvaš, nikdy nevíte, co z toho nakonec vznikne, nemáte nad tím skutečnou kontrolu. Důvod, proč používám tolik různých médií je ten, že se rád udržuji v pozoru a vyhýbám se tak nudným okamžikům při tvoření.

Pokud bych jednu techniku musel vybrat, potom bych řekl pastely, které momentálně naprosto miluji díky jejich vrstvení, barvám, které mohu použít a jejich jemnosti, především v porovnání s grafitovou tužkou nebo uhlem.

Jaké produkty od Koh-i-noor jste měl možnost vyzkoušet?

Poprvé jsem se setkal s produkty od Koh-i-nooru, když jsem od své ženy dostal krásné balení akvarelových pastelek Mondeluz. Po obdržení tohoto daru začala má cesta s Koh-i-noorem. Jak šel čas, produkty od Koh-i-nooru jsem začal používat stále více a více, například grafitovou tužku Progresso 8b pro jemnější tmavší části v kresbě grafitem nebo uhlem. Jelikož jsem vždy obdivoval krásu černobílé kombinace, byl jsem nadšený, když jsem zjistil, že má Koh-i-noor ve svém sortimentu sadu 12 prašných pastelů Toison v šedých odstínech. Jsou úžasné k tvorbě náčrtové pastelové kresby nebo v kombinaci s jinými pastely či jiným médiem.

Jelikož se mi líbila tloušťka a také měkkost těchto pastelů Toison, rozhodl jsem se pro rozšíření své barevné palety. Jednou jsem na eshopu narazil na hezkou sadu Toison pastelů, prodejce mi ale zaslal špatnou sadu, načež jsem kontaktoval Koh-i-noor, abych zjistil, zda se jedná o originální balení. Okamžitě mi s velkým zájmem odpověděli a poslali mi nádhernou rozšířenou portrétovou sadu o čtyřiceti osmi kusech prašných pastelů. Milionkrát díky za to, byl to pro mne velký skok vpřed při vytváření mých pastelových kreseb.

To moc rádi slyšíme! Oblíbil jste si nějaký z nich natolik, že byste ho doporučil čtenářům?

Rozhodně bych produkty Koh-i-noor doporučil pro jejich skvělou kvalitu, kterou dostanete za férovou cenu.

Pokud bych měl vybrat jeden produkt od Koh-i-nooru, který používám, zmínil bych nedávný přírůstek do sbírky, sadu 48 portrétových prašných pastelů Toison. Je to skvělé balení s širokým výběrem barev. Ušetří vám to čas a můžete si vybrat tu správnou barvu nezbytnou k vytvoření portrétu. Sada 12 prašných pastelů Toison v šedých odstínech má ale také krásný tónový rozsah, zvláště pokud pracujete na šedém papíře jako já.

Vaše obrazy jsou dodetailu propracované. Jak dlouho zabere v průměru jejich vytvoření?

To opravdu záleží na konkrétním portrétu, kolik času věnuji sám sobě, velikosti nebo médiu. Je to souhra mnoha faktorů, které ovlivňují, jak dlouho mi to zabere. Většinou strávím náčrtovou kresbou pastelem nebo grafitem kolem dvou hodin maximálně. Některé kresby ale trvají déle vzhledem k určitým okolnostem, například kvůli času, který na tvorbu mám, osvětlení, apod. Kresba Amanda mi například trvala dokončit téměř rok. Samozřejmě jsem na tom netrávil každý den, trvalo to tak dlouho dokončit především kvůli všemu tomu květinovému vzoru. Průměrně bych ale řekl, že mi tvorba uměleckého díla zabere 10 až 20 hodin.

Najdete si čas na tvoření každý den?

Doba, kdy jsem tvořil každý den a strávil kreslením několik hodin, se změnila s narozením mé dvouleté dcery, ale také není už tolik času kvůli domácím pracím apod. Přesto se snažím najít si čas na nějakou kreativní činnost alespoň jednou za den, někdy je to ale těžké. Naštěstí mě manželka podporuje a dopřeje mi někdy čas minimálně na 1 - 2 hodiny pro můj kreativní výstup a chvilku pro sebe, abych něco vytvořil a dal na papír.

Co s hotovými obrazy děláte po jejich dokončení? Jsou na prodej nebo si je necháváte?

Momentálně je mám všechny uskladněné a plní poličky mé knihovny, každý den se hromadí více a více. Už nějakou tu dobu mám pocit, že se nacházím na té křižovatce, kdy bych měl svá díla začít prodávat nebo dokonce tisknout jejich krásné kopie, aby byla dostupná pro větší množství lidí. Jedinou překážkou pro mne je způsob, jakým to udělat. Rád bych díla prodával, pokud o ně někdo projeví zájem. Také tvorba na zakázku je možností, nad kterou stále více a více uvažuji a opravdu rád bych tomu dal šanci.

Naše poslední otázka se týká vašich uměleckých plánů do budoucna. Máte nějaké?

Jak jsem zmínil výše, doufám, že v brzké budoucnosti budu prodávat více svých děl v jakékoli formě nebo vytvořím jednorázové umělecké dílo pro člověka, který mě o to požádá. Rád bych také svá díla více vystavoval ve světě prostřednictvím individuální či skupinové výstavy. A úplně nejlepší by bylo, kdybych se tím, že si lidé budou mé obrazy kupovat, mohl živit. To je ale myslím sen každého umělce.