"Maluji, až když mám hotové zkoušky" • Natalia Ovšanková

Mladými a šikovnými umělci se to na sociálních sítích jen hemží. Jedním z takových talentů je i Natalia Ovšanková, která kromě náročného studia medicíny bravurně zvládá i roli umělce.

O životě studenta a uměleckých snech jsme si s Natalií povídali na následujících řádcích.

Zdravíme vás, Natalie. Vzpomenete si co, nebo kdo vás k výtvarnému umění přivedl?

K umění mě přivedli rozhodně rodiče. Kreslím a maluji už odmalička, takže těžko říct, kdy to přesně začalo, protože kreslení patří mezi oblíbené aktivity téměř každého malého dítěte. Jako děti rádi zkoušíme všechno možné a hledáme, co by nás mohlo bavit. Mě malování zaujalo natolik, že jsem se tomu věnovala sama dál. Někdy mi radila a pomáhala mamka, ale když mi bylo deset let, zapsali mě rodiče do základní umělecké školy, kde jsem se mohla naučit další nové techniky, které bych si doma jen tak nevyzkoušela, jako například linoryt.

A tam to všechno začalo, že? Jak se zvládáte, při studiu medicíny, věnovat vlastní umělecké tvorbě?

Musím přiznat, že je to náročné. Maluji většinou, až když mám hotové zkoušky, nebo když mám toho zrovna míň do školy. Není to tím, že bych na malování neměla čas, ale když si chci odpočinout od učení, tak raději volím jinou, nejlépe pohybovou aktivitu na odreagování, než pokračovat se sezením u stolu.

Tomu naprosto rozumíme. Tvoříte pravidelně, nebo čekáte na nějaký impulz či nápad?

Čekám na impulz nebo nápad. Dost často se mi stává, že mám školou zahlcenou hlavu natolik, že mě ani nic nenapadá, co bych chtěla malovat, potom ale přijde správný impulz a nápadů mám i několik, že si v takové situaci přeji mít více volna, nebo aby mohl být den delší.

Výtvarné techniky s oblibou střídáte. Které jsou vaše nejoblíbenější?

Asi do mých 18 let jsem měla ráda vyloženě kresbu tužkou nebo pastelkami. Líbily se mi realistické kresby, které vypadaly jako fotografie. Chtělo to opravdu hodně trpělivosti a soustředění, ale s postupem času, jsem chtěla raději přejít na volnější techniku, kde můžu mít volnější ruku, tak jsem přešla na malbu akrylem. Nejradši maluji krajiny, hory, les...

Přechod od kresby k malbě je více než přirozený. Ve vašem případě jsou však výsledky skvělé tak jako tak. Máte své oblíbené produkty od Kohinooru, které byste doporučila ostatním výtvarníkům?

Na malbu mohu rozhodně doporučit akrylové barvy. Pro milovníky kresby zase sadu grafitových tužek nebo suché pastely, které jsem používala na kresbu nočních obloh s mléčnou dráhou. Zbožňuji, jak se díky suchým pastelům dají barvy jednoduše kombinovat a rozmazávat. Je to opravdu rychlé a jednoduché.

Skvělé tipy. Zkoušela jste někdy tvořit obrazy i v digitálním prostředí?

Ano zkoušela, ale ještě s tím moc neumím a ani se mi to nechce učit, protože mě to až tolik nebaví. Raději zůstanu u tradičních výtvarných technik a budu se zdokonalovat v malbě na plátno.

Experimentujete ráda ve své umělecké tvorbě, nebo sázíte na své osvědčené postupy?

Jako menší jsem rozhodně ráda zkoušela nové techniky. Na základní umělecké škole jsme hodně i kombinovali různé techniky dohromady, mohla jsem si vyzkoušet modelování z keramiky nebo kašírování. Teď ale raději sázím na své osvědčené postupy a snažím se o neustálé zlepšování.

Vzpomněla byste si na dílo, které vám zabralo nejvíce času? Pokud ano, kolik a o co se jednalo?

V létě 2019 jsem dostala zakázku v jedné slovenské restauraci, abych namalovala na zeď motorku a Tatry v pozadí. Ta samotná motorka v tak velkém formátu byla pro mě výzvou, ale nakonec se to celkem podařilo. Bylo to velké asi 2x2 m a malovala jsem to asi denně 8 hodin po dobu dvou týdnů.

To musela být paráda! Jestli tomu dobře rozumíme, tvoříte obrazy i na zakázku?

Ano tvořím. Ideální je, když o dané zakázce vím s dostatečným předstihem. Potřebuji to všechno naplánovat se školou a učením. Stále ale nemám ráda zakázky, které mám sama vymýšlet, aby byly tvořené podle mojí fantazie. Preferuju raději malbu krajiny nebo klidně kresbu portrétů podle fotografie.

Organizovala jste někdy výstavu svých prací, nebo výstavu plánujete v budoucnu?

Měla jsem jen absolventskou výstavu s již zmíněnou základní uměleckou školou. Potom jsem plánovala i svou vlastní výstavu, ještě před nástupem na školu vysokou, ale kvůli covidu jsem ji musela zrušit. Od té doby jsem se k organizaci další výstavy nedostala.

Máte nějaký sen, co se týče výtvarného umění?

Plánuji vyzkoušet olejové barvy. Malovala jsem s nimi jednou ve výtvarce, ale chce to mít dobře odvětrávanou místnost, protože se k této technice používá terpentýn a ředidlo. Na kolejích by to bylo trochu náročné :).

Bohužel, zápach z terpentýnu a ředidla jsou nedílnou součástí olejomalby. Natálie, mockrát vám děkujeme za rozhovor a přejeme vám spoustu jak výtvarných, tak studijních úspěchů.